
O sladkých snech, hledání rovnováhy a nové kapitole
"Zjistila jsem, že když se z vášně stane jen honba za výdělkem, něco důležitého se vytrácí."
Pečení pro mě bylo vždycky víc než jen mouka a cukr. Už od učňáku mě fascinovalo, jak pod rukama vzniká něco, co lidem vykouzlí úsměv. Proto se dorty staly mou největší láskou. Po letech zkoušení různých kreativních cest a po mateřské pauze jsem se rozhodla: splním si sen a otevřu vlastní cukrárnu.
První dva roky byly jízda. Ale postupem času se ze snu stala past. Místo radosti z tvoření přišel tlak na kvantitu, aby se provoz uživil. Strach, že kvůli množství utrpí kvalita, mě pomalu obíral o nadšení. Zjistila jsem, že když se z vášně stane jen honba za výdělkem, něco důležitého se vytrácí.

"Naučila jsem se, že kvalita je víc než kvantita. Že odpočinek není slabost, ale palivo pro kreativitu. A že nejlepší dort vznikne tehdy, když ho pečete s radostí, ne pod tlakem faktur."
A tak jsem se rozhodla pro odvážný krok: dát si pauzu. Dnes pracuji ve skvělém gastro týmu, kde své zkušenosti využívám jinak, a pečení jsem na čas odložila na vedlejší kolej. Tento prostor jsem ale nezaplnila prázdnotou, ale věcmi, které mě vrací zpátky k sobě.
Když zrovna nejsem v práci, najdete mě nejspíš na jógové podložce, kde se učím dýchat a vnímat přítomný okamžik. Nebo v sedle koně, kde mi vítr ve vlasech a souznění se zvířetem dávají pocit absolutní svobody. A když potřebuji vyjádřit emoce, ke kterým nestačí slova, beru do ruky štětec a maluji obrazy – jen tak, pro radost, bez receptů a bez očekávání výsledku.
Proč tyto stránky stále žijí? Ponechala jsem je zde jako archiv své práce a jako inspiraci pro všechny, kteří milují sladké řemeslo. Moje zkušenost mě naučila jednu důležitou věc, o kterou se s vámi chci podělit: Neztrácejte nadšení kvůli kvantitě. Raději upečte jeden dokonalý dort s láskou, než deset jen pro výdělek. Vaše duše vám za to poděkuje.
"I když je moje trouba teď v režimu spánku, moje zkušenosti nikam nezmizely. Pokud doma bojujete s nadýchaným korpusem nebo nepovedeným krémem, napište mi – ráda vám poradím, když budu mít chvilku."
"Kde čerpám sílu a barvy"

U malířského plátna: Malování pro radost je pro mě jako pečení, ale bez receptů. Tady nemusí nic kynout ani tuhnout v lednici. Jsou to jen barvy, emoce a čistá radost z tvoření, kterou nikomu nemusím prodávat.

V sedle koně: Jízda na koni je pro mě o absolutní svobodě. Ten pocit, kdy se člověk sladí s tak ušlechtilým zvířetem, mi dává nadhled nad všedními starostmi.

Na jógové podložce: Jóga mě naučila dýchat i ve chvílích, kdy se všechno kolem sype. Je to můj ostrov klidu a způsob, jak se znovu napojit na vlastní tělo.
Všechny tyto střípky skládají moji současnou spokojenost. Učím se, že život je pestrá paleta a že je v pořádku odložit cukrářskou stěrku, abych mohla do ruky vzít štětec nebo otěže."
Fotogalerie
"Děkuji, že jste dočetli až sem. Možná se jednou k pečení vrátím, možná mě osud zavede úplně jinam. Ale do té doby se kochejte, inspirujte a hlavně – nezapomeňte si život osladit, i kdyby to mělo být jen obyčejnou bábovkou v neděli odpoledne."
